Jede můj vlak a z jakého nástupiště? Moje linka, zvolená jednou, na domovské obrazovce
Kdo dojíždí vlakem, klade si každé ráno a každý večer stejné tři otázky. Takto na ně dlaždice odpoví, ještě než člověk dorazí na nádraží.
Tomislav Krnic
Zakladatel projektu chytrého města CityX · 2 min čtení
Žena jezdí každé ráno vlakem do práce v jiném městě a každý večer zpět. Každý den se ptá na totéž: jede můj vlak, má zpoždění, z jakého nástupiště. Odjezdová tabule odpoví, až když je na nádraží, a vyhledávání jinde znamená pokaždé zadávat obě stanice.
Její linka se nemění. Neměla by ji muset říkat dvakrát.
Moje linka, zvolená jednou
Služba Vlaky v aplikaci CityX začíná pozvánkou na domovské obrazovce: Nastavte svou linku. Klepnutí otevře seznam stanic, nejprve těch nejbližších, a vyhledávání pro všechny ostatní. Vybere, odkud ráno odjíždí, a pak kam jede. Víc nikdy nenastavuje.


Odtud dlaždice pozná, kterým směrem žena jede, podle toho, kde je telefon: u odjezdové stanice ukazuje vlaky tam, u cílové vlaky zpět. V den, kdy cestuje opačně, jedno klepnutí obrátí směr na tři hodiny.
Další vlak na první pohled
Dlaždice potom ukazuje další vlak na její lince: kdy odjíždí a za kolik minut, nástupiště a slovo o jeho stavu. Na snímcích níže je 16:30, za 4 min, nástupiště 10, Včas, a po něm vlaky v 16:59 a 17:21.
Jedno klepnutí otevře stránku s dalšími vlaky v pořadí. U každého je napsáno, kdy odjíždí a přijíždí, jak dlouho trvá, zda je přestup a jak velké obsazení se očekává. Klepnutí na vlak ukáže příjezdové nástupiště, kde přestupovat a kolik je na to času: tady 8 minut.



Když se něco pokazí, dlaždice to řekne barvou i slovy: zpoždění oranžově s počtem minut, zrušený vlak červeně, změněné nástupiště oranžově s novým číslem. Barva nikdy nestojí sama.
U každého času je také uvedeno, jaký je: Včas, když vlak jede podle plánu, Dle jízdního řádu, když je k dispozici jen jízdní řád. Dlaždice nic nepředstírá.
Co je k tomu potřeba
Železniční stanice ve městě nebo poblíž a přání města dát vlaky svých dojíždějících na jejich domovské obrazovky. Město nemusí nic vytvářet ani udržovat a od prvního dne vidí každý, kdo cestuje vlakem, svou vlastní linku, ne jízdní řád celé země.
Dojíždějící nechce jízdní řád. Chce vědět, zda stihne dopít kávu. Město, které mu to řekne, je součástí jeho rána, každého rána.